login:
heslo:
přihlášení  (registrace)
neodhlašovat

 


Blogy   << zpět
Jedeme do Písku
Autor: Bouřka

Jedeme do Písku. Já a děti. Na naši záležitost máme celé dopoledne, ale netuším, jak to bude probíhat (a jak zaparkuju), takže čím dřív tam budeme, tím lépe. Ale nedělám si iluze, jsme vypravovací se tragédi. Před desátou tam sotva budeme. Když se budu moc moc snažit, možná dáme půl desátou. Ideálně všechno připravit den předem a ráno jen nejnutnější věci a vypadnout. Jenže B má den echt blbec, mhd je zahlcen prací a já se už odpoledne nacházím ve stavu duševního mrzáctví, kdy nejsem schopna jediné soustředěné myšlenky, natož takového výkonu, jako dát dohromady, co všechno musím zabalit. Snad až děti usnou, opustí mě tiky a trochu si odpočinu při uspávání H.

H si pospinkala odpoledne, před půl desátou se ani nesnažím jí uložit, i pak je to na dlouho. Ve třičtvrtě na jedenáct se vypotácím z ložnice. Dodělám těsto na chleba, ošidím postup, rovnou stáčím bochník, dávám ho do lednice. Jsem úplně mrtvá a jdu spát, nemám připraveno vůbec nic. Stejně musím ráno vstát brzo, abych dala péct ten chleba, v domě se nachází akorát jediná houska. Dost málo na snídani pro 3 osoby, H má mlíko, stejně skoro nic nejí.

Vstávám v 6h, upeču, zabalím, mhd pomáhá obstarávat děti. V 9h to konečně ženeme k botám. To jsem chtěla nejpozději odjíždět. Jak to sakra děláme, že to nikdy nestíháme? A to jsem se ještě původně chtěla podívat detailně na trasu (i když jí jedu po xté). No hlavně, že konečně vyrážíme.

Vodňany - "nájezd na Písek až druhá odbočka ", snažím se rozšifrovat ukazatele, snad  jsem to pochopila dobře. Je úplně jedno, že už jsem tu xkrát jela, pokud jde o nájezdy, sjezdy, podjezdy, přejezdy apod., jsem naprosto nemožná. Teď hlavně poznat tu správnou. Protivný hlásek vzadu v hlavě mi šeptá, že to stejně zvořu. Snažím se ho ignorovat. Jedna, dvě. A už svištíme po hlavní ve směru na Budějice... Do p...! Jedna nebyl nájezd, ale odbočka k nějakému objektu.  No dobrá, tak si trochu zajedeme, někde sjedu, otočím to, nějak se dostanu zpět na hlavní a budeme pokračovat. Hele, tady kousek už je sjezd někam. Opouštím hlavní, doleva Vodňany, doprava nějaká obec. Vodňany ne, ještě se tam někde budeme motat a stejně skončíme zase u toho nájezdu, zkusím tu obec. Odbočuju doprava, a hele ukazatel na Písek, nájezd na hlavní je hned za mostem. No bodejť, ale já sem na nájezdy, sjezdy, podjezdy atd. fakt blbá. S úlevou najíždím do správného směru, teď už jen rovně až do Písku.

Fouká silný vítr, s mojí motorizovanou nákupní taškou to na široké silnici v otevřené krajině velmi nehezky cloumá. Mám křečovitě sevřené ruce na volantu i obě půlky. S úlevou vítám Písek. Tak tohle už ne, zpátky přes Ražice, raději si pořádně zakroutím volantem v zatáčkách. Pokud jde o nadjezdy, sjezdy, podjezdy atd., mám Písek v uctivé bázni na druhém místě hned za Plzní (Prahu nepočítám, to je samostatná kapitola, možná i úplně jiný román) od té doby, co jsme se tam kdysi zamotali s mhd (rodilý to Pražák) tak, že jsme se našli až na dálnici na Prahu. Bez známky. Takže teď hlavně neminout tu správnou odbočku na centrum, vždyť už jsem to jela několikrát. Soustředěně pozoruju pravou stranu, periferně vnímám levou - Obi. Co? Přeci jsem to nemohla minout? Otava. A do p... ! No nic, tady to přeci znám, hned na prvním sjezdu odbočuju, když jedu ke kamarádce, to je kousek od toho mostu, přes který se dostanu do centra akorát z druhé strany. Písek není Plzeň ani Praha, žádný víceproudý silnice krom tý, ze který zrovna sjíždím, žádný zku... tramvaje, hrubou orientaci mám, to dám, někde na velký křižovatce musím doprava, vím, že v centru jsou hojně místní ukazatale na důležité body, to nás dovede na nádraží nebo k nějakému supermarketu a tam už se chytnu.

Jsme u mostu. Jenže u toho historického, co se přes něj pochopitelně nejezdí. Co blbnu? Proč jsem neodbočila? Ten správný je přeci kousek od kamarádky, vždyť přímo před ním k ní odbočuju. No nic, odbočuju doprava, snad to nějak objedeme a vrátíme se zpět a budeme pokračovat správně. Vpravo cesta končí hned za odbočkou. Teda stezka nějak podél řeky pokračuje, ale k běžnému ježdění to asi není. Ale je tam dost místa na bezproblémové otočení auta i pro mě. Tak zpět na křižovatku. A nebo ne, to vypadá, že na druhou stranu je normálně průjezdná ulička, která by mohla končit u druhého mostu. Odvážně do ní vjedu a radostně vyjíždím u toho správného.

Přejedu ho, pokračuju po hlavní, odvážně volím vhodnou křižovatku i další odbočky a hele, šipka k nádraží. Hurá! Dojedu na další křižovatku. Tady to přeci už poznávám, to je ta ulice! Rychle se přesunu z levého odbočovacího pruhu do pravého a zabočím. Vidím kostel. Dokázala jsem to! I místo na parkování se našlo. Je něco málo po desáté. To není vůbec zlý, mám radost.

Vyřízeno, i čas na procházku se našel, děti si zablbly na hřišťátku, ještě nákup a jedeme domů. Přes Ražice. Lidl je kousek. Odjíždíme z parkoviště, odbočuju na světovou stranu, kde se nachází Ražice. A už svištíme po hlavní ve směru na Prahu... A do p... ! Jak jsem mohla být tak blbá, vždyť tohle už se mi stalo nejméně po třetí, přeci vím, že musím nejdřív na kruhák a objet to za Lidlem. Jak jsem to sakra řešila minule? Přeci zase nepojedu až za řeku. Nějaká odbočka, riskuju to, pumpa, třeba tam zjistím, jak se vymotat. Hned kousek za sjezdem je kruháč a odbočka na centrum. No vida! Křižovatka. Centrum doleva, ale na Ražice bych potřebovala spíš doprava. Neriskuju to, raději si znovu objedu to centrum, odbočuju doleva, držím se hlavní, velká křižovatka. Už se chytám! Jsem kousek nad tím správným kruhákem. Uff! Překodrcáme koleje a s úlevou necháváme Písek za zády. "No, byl to docela pěkný výlet, ne?", obracím se na B. "Jo byl, škoda, že jsme neviděli tetu." "Pojedeme za ní jindy, až budou zdraví.", utěšuju ho. Už se těším. Kamarádka se od mostu přestěhovala opodál, poznám nové končiny Písku. A taky se tam parkuje podélně...no to bude zase prča.




žádná peckamohlo to být lepšív pohodědost dobrýúžasný
  Počet hodnotících: 1. Počet návštěv: 1148. Počet komentářů: 3. Poslední aktualizace 24.2.2017, 17:51


Komentáře
pod to bych se mohla z fleku podepsat! Úplně stejné myšlenkové pochody, když jedu nějakou relativně novou trasu. Tak hlavní je, že nakonec vždycky trefíme ;-)
uktapzop 16:17 28.2.2017
God bless Garmin Nuvi. ;)
Laura 13:37 18.6.2017


©2018, SLEPIČÁRNA