login:
heslo:
přihlášení  (registrace)
neodhlašovat

 


Blogy   << zpět
Laktačně-dementní blog
Autor: kopytko

Péče soukromé porodní asistentky v těhotenství a kolem porodu je k nezaplacení. Zřejmě proto na ni zdravotní pojišťovny nedávají ani korunu. Ta moje ale nabízí „štědrý“ příspěvek 500 Kč na předporodní kurzy a těhotenské cvičení. Po porodu se domlouvám se svojí PA, že mi vystaví potřebný doklad. Pečlivě vyplněný lísteček na „předporodní tělocvik“ mi přijde domů poštou, nemá ale razítko a je na něm špatný tvar mého jména. Nevadí, aspoň mě nemůže nikdo podezírat, že jsem si ho napsala sama. Návštěvu pobočky stále odkládám, pamětliva minulého léta, kdy jsem si chtěla nechat proplatit péči dentální hygieničky, ale protože pojišťovna mezitím vyčerpala objem prostředků vyhrazených pro tento účel, nedali mi ani korunu a já musela žít s hořkou zkušeností, jaké to je, naučit se za 1 500 Kč správně si čistit zuby. Rozum velel vyřídit danou záležitost co nejdříve, než jim zase dojdou prachy, vítězství nicméně slavila chorobná tendence k prokrastinaci. Ve chvílích volna jsem si aspoň představovala, jak mi paní za přepážkou odmítne příspěvek vyplatit a já jí to všechno řeknu. O tom, jak je jejich pojišťovna příšerná. O tom, kolik peněz odvádí naše rodina na zdravotním pojištění a jak si přitom veškeré homeopatické, čínské, kineziologické, psychologické a většinu porodních služeb hradíme ze svého. O tom, že z vysoka seru (jo!) na jejich výhodné balíčky poskytující příspěvek na očkování chlapců proti lidským papillomavirům či klíšťovou encefalitidu. Možná bych jim to mohla říct rovnou a ani nečekat, až mi odmítnou vyplatit to pětikilo. Tak moment…nebude lepší si představovat usměvavou paní za přepážkou, přijímající potřebné podklady a se slovy „ať vám miminko dělá radost“ otevírající kasu, vkládající do mých rukou papírovou bankovku? Na pozadí hraje třeba „Here comes the sun“?

Když se na pobočku v centru vypravím poprvé, najdu pouze papír oznamující její přesunutí…kousek od místa, kde bydlím. Uběhne pár dní a já se vydávám hledat onu přesunutou pobočku. Zde se dozvídám, že u  nich příspěvek žádat nemůžu, ale mám jet tam, kde jsem byla prve, protože deset kroků od toho papíru je ta správná část pobočky, kde žádat můžu. Tentokrát reaguji pružněji, přece jen se blíží termín, do kdy mohu, vzhledem k datu na příjmovém dokladu, žádat. Na správné pobočce sedí usměvavá paní. Nezdá se jí, že jako doklad o narození dítěte mám s sebou kromě dítěte samotného už jen rodný list. Potřebuje těhotenskou průkazku, protože ten příspěvek je pro těhotné. Nakonec se shodneme na  tom, že žádat o příspěvek pro těhotné můžu už i jako porodivší. Paní k náležitostem příjmového dokladu nic nemá, pouze potřebuje občanku. Vypadá to nadějně, než zjistím, že jsem se vypravila nejen bez občanky, ale bez celé peněženky, takže s sebou nemám jediný doklad, kterým bych prokázala totožnost. Paní jde zjistit, zda bych se mohla vrátit následující den, ale obává se, že dnes je poslední datum, kdy můžu žádat. Ano, zítra pouze na vyjímku ředitele. Ani se neptám, co ta vyjímka obnáší a popáté se přehrabuju plínama v batohu, abych našla tu podělanou peněženku. Paní mezitím ťuká do počítače a vypadá, že je mi nakloněna, protože se rozhodne peníze k výplatě odporučit – potřebuje číslo účtu. Tak to už bych spíš dala dohromady Ludolfovo číslo na dvanáct desetinných míst. Na druhý telefonát se mi povede číslo účtu zjistit. Paní má ovšem pořád trochu problém s mojí identifikací. Po chvíli gůglení na ni co si vypadne na facebooku. Jó, to byste mohla být vy. Vycházím z pobočky se řvoucím dítětem, zpocená až na zadku a zjišťuji, že syna dneska ze školky včas určitě nevyzvednu. Každopádně jestli mi ta pětistovka fakt přijde, půjdu jí propít.




žádná peckamohlo to být lepšív pohodědost dobrýúžasný
  Počet hodnotících: 9. Počet návštěv: 2012. Počet komentářů: 3. Poslední aktualizace 6.10.2014, 09:58


Komentáře
Kopytko, směju se nahlas. Jasně, je to spíš k naštvání, ale krásně napsaný, rozhodně jsem se pobavila... :)))
Mlok 15:16 6.10.2014
Kopyt, pěkný! :-)
Mimilla 23:29 7.10.2014
Úplně se mi vybavilo, jak jsem si šla ověšená novorozenětem a plínamana a nákupem natřikrát nechat proplatit cyklistickou přilbu.. Vesmír žehnej té dobré ženě, když se koukala jinam, abych mohla podškrábnout pana vedoucího ze sportovních potřeb, který mi dal na paragon jenom razítko.
babalala 21:27 8.10.2014


©2018, SLEPIČÁRNA