login:
heslo:
přihlášení  (registrace)
neodhlašovat

 


Blogy   << zpět
Možná mi to pomůže..
Autor: Natasa

Byla jsem sama asi  5 let.Pak jsem potkala kohosi,hloupě se zamilovala,chvilku to bylo fajn.Pak se mnou najednou přestal spát.Odmítal se mnou o tom jakkoliv mluvit.V té době jsem pracovala na horách ve stánku den  co den, a já se snažila urvat co se dá..Asi po půl roce jsme se spolu jednou vyspali po jednom mejdanu..A tak jsem samozřejmě "pátrala" po jiné ženě,a našla jsem chlapa..No a na konci sezony jsem zjistila,že jsem těhotná..Konec čtvrtého měsíce..Ve 40ti zbouchnutá buzíkem..

Je to hrozné co teď napíšu,ale nenáviděla jsem své těhotenství..Navíc se mi přidaly dvě komplikace vcestné lůžko centrálně a příčná poloha.Několikrát jsem odešla z nemocnice na revers..

A pak se mi narodila navzdory přírodě,lékařům,osudu a vlastně i mámě holčička..Prostě se rozhodla,že sem patří a já ji za to neuskutečně miluju..

Žila jsem s tím "člověkem" ještě 2 roky v naprosto nefunkčním vztahu.Byla jsem neuvěřitelně hloupá a všechno to co jsem si nechala líbit vyvrcholilo fyzickým napadením..A mě se konečně rozsvítilo,a definitivně jsem odešla.I to bylo fakt psycho..Ale to je v tomhle příběhu druhotný problém..Možná další příběh..

Jednou se mi malá vrátila a začala mi vyprávět co jí dělá "táta"..Neuvěřitelný,nepochopitelný,odporný,zničující..Nemohla jsem se vůbec vzpamatovat..Nepodávala mi to jako traumatický zážitek,ale jako legraci nebo tak něco.Neuměla jsem se k tomu vůbec postavit,nevěděla jsem jak na to reagovat,co dělat..Naprostá panika..Volala jsem na všechny ty linky a tak..Podala jsem trestní oznámení,a začalo peklo.Po 3,5hod výslechu plného ponížení,nedůvěry,otázek sem a tam,slz,strachu,zoufalství a já nevím čeho všeho ještě začalo teprve peklo..Zakázali mi o tom s kýmkoli mluvit.A protože v tomto období(jako než ho vyslechnou) jsem mu nesměla říct,že jsem to tr. oznámení podala,schovávala jsem se s holčičkou,abych mu ji nemusela dávat,vymlouvala jsem se..To trvalo měsíc..Celý měsíc trvalo než ho policie vyslechla.Holčičce bylo v té době 2roky a 8 měsíců.Odvezli ho k výslechu,přivezli z výslechu..Za 1,5hod byl zpátky doma..Chtěla jsem poradit co s holčičikou,jak to máme řešit,co mám dělat,jak se chovat a tak..Řekli mi ať počkám,že se mi ozve dětský policejní psycholog..A já idiot pořád čekala a čekala na psychologa,na sexuologa,na psychiatra..

Holčička nespí,usíná až k půlnoci,v noci se budí několikrát  s pláčem,straní se dětí,někdy je na ně i zlá,běžné činnosti jako oblékání a svlékání jsou nadlidské výkony..K tomu afektivní záchvaty do několikavteřinového bezvědomí..Péče o ni byla a je velmi náročná..Nemohla jsem jít ani sama na záchod..Dnem se jen tak prokňučela..

V této fázi vyšetřování jsem musela navíc "odejít "  z našeho prostředí ,známá mi půjčila byt,kde jsme si mysleli,že se na pár dní schováme..Nakonec z toho byl půlrok..Telefony,výhrůžky,nátlak..Má starší dcera v té době odjela na brigádu do kempu,a hned první den obcházel ten kemp.Jen tak párkrát jí prošel pod okny..Policie mi řekla,že je to náhoda..

A najednou mi přišel dopis,že se případ odkládá pro nedostatek důkazů..Na odvolání jsem měla 3 dny..Nikdo mi nevěřil..Ještě před tím než mi přišlo to odložení jsme museli na tu kriminálku(70km) kde mi řekli,že jsem blbá,protože jsem nebrala antikoncepci,a vůbec ať jsem ráda,že je holčička zdravá,že po 40ti se rodí postižený děti..Nemohla jsem se ani pořádně zhroutit,jediný kdo té holčice zůstal jsem byla já..

Vybojovala(oopravdu vybojovala) posudky u dětské psychiatričky a v Dětském krizovém centru.Bylo to pro mě finančně náročné..Holčička spolupracovala 15-20 min,a zase za 14 dní..Jsem na mateřské..Nakonec mi oba potvrdili,že mám pravdu..Místo toho,abych měla radost,že mám pravdu,jsem se definitivně zhroutila..postraumatický šok říkali..jděte k psychologovi,dali mi kontakt na intervenční centrum poblíž místa kde jsem byla.Šla jsem tam,povyprávěla mu to a on na mě spustil,že když nemám peníze tak co jezdím do Phy na výlety,výčitky,že jsem utratila 500kč za cestu místo toho,abych dala dětem najíst..A ještě na mě poslal sociálku,že je malá v ohrožení života.Nebyla samozřejmě..

Strašně jsem si celou dobu přála,aby za mnou někdo přišel a řekl mi,že nemám pravdu,že jsem se jen pod tíhou okolností zbláznila..

A protože jsem ji měla vyrazila jsem znovu do boje..Znovu 70km za státním zástupcem,aby otevřel případ.Jsou to 3 týdny a pořád se nic neděje...

Je to těžký kurevsky těžký..Neuvěřitelným způsobem mi to zasáhlo do života..Utopila jsem se ve svém smutku..Za svou honbou za pravdou jsem zapoměla na realitu života..Nevycházím s penězma,i kdybych se na hlavu postavila.. A on si v klidu chodí do práce,vydělává si..

 




žádná peckamohlo to být lepšív pohodědost dobrýúžasný
  Počet hodnotících: 0. Počet návštěv: 2769. Počet komentářů: 8. Poslední aktualizace 6.2.2015, 10:56


mazec, pro mě naprosto nepochopitelné.. :-((( držím palce, ať to nějak zvládneš, nejen finančně, ale hlavně psychicky. V souvislosti s tím, co se stalo v Nýrsku, je ten přístup policie nepochopitelný.
parybka 21:22 6.2.2015
No vlastně kvůli tomu jsem to napsala..Nerozumím těm obrovským rozdílům..Ono to má vždycky několik stran,a některý ženský jsou fakt kravky,když si něco takového vymýšlí..Snaží se tím naprosto zbytečně omezit styk s dítětem..Já nedostala ani předběžný opatření..Než jsem to zjistila,tak jsem byla dokonce ráda,že si od ní odpočinu,že hodím nohy na stůl apod..Teď si to samosebou nemůžu odpustit..
Natasa 22:17 6.2.2015
Nataso, děsně držím palce, ať už se ta všechna smůla a hrůza prolomí a můžete se obě cítit líp. Ať dokážeš i v té bezmoci najít co nejvíc síly co nejvíc pomoct své holčičce. Určitě je tohle to nejhorší období, než věci aspoň malinko znormální.. a bude zase daleko líp! Drž se a piš sem, ať ti můžeme aspoň nějakou tou slovní podporou trochu pomoct..
maureen 22:48 6.2.2015
A na azylové domy a krizová centra pro maminky jsi se zkoušela obracet, když teď konečně máš aspoň ty potvrzující posudky?
maureen 22:51 6.2.2015
Zkoušela..Ony všechna ta centra v realu moc podpory neposkytnou..Jediné co většinou poradí jsou právě ty azylové domy..A tam se mi právě vůbec nechce..Podle mě to není žádné řešení,je to spíš naopak..Pracovala jsem v azylovém domě..I když teď jsem zrovna narazila na nové intervenční centrum,ve středu máme schůzku..Tak třebas konečně:-) Hledám někoho kdo by mi pomohl ten můj příběh(úplně celý) napsat,třeba jako knížku,pak budu v balíku:-)Zaplatíme si pořádného psychologa a bude to zase všechno ok;-)
Natasa 07:47 7.2.2015
Rozhodně děkuju za podporu:-) Jednou jsem to zkusila napsat na jinou diskusi,a dostalo se mi odsouzení a pochybnosti typu proč se mstím,proč své dceři říkám holčička ap..Tak fakt děkuju,že mě tady nic podobného nepotkalo..
Natasa 07:53 7.2.2015
Mate teda nalozeno..:( Hodne sil vam obema a dobra prani..:*
zdenallicka 20:09 9.2.2015
Držte sa obe, vlastne všetky tri...
jankadanka 20:35 13.2.2015


©2018, SLEPIČÁRNA