login:
heslo:
přihlášení  (registrace)
neodhlašovat

 


Články

Když se dítě stydí

Některé děti jsou v přítomnosti nových lidí plaché, především s dospělými. I když se zdá, že se dítě bojí, jejich reakce je způsobená spíš rozpaky než skutečným strachem. Mnoho dětí se cítí s novými lidmi nepříjemně, dokud je lépe nepoznají. Dospělí někdy zažívají to samé! A v dnešním světě není někdy na škodu, když se děti mají na pozoru před cizími lidmi. Tlačit na dítě, aby bylo více otevřené, způsobí spíš jeho větší ostýchavost a bude příště ještě více stydlivé. Jak tedy co nejlépe podporovat své dítě, když se stydí?

P1100560.JPG

Největší výzvou pro rodiče nejsou až tak pocity studu jejich dítěte (které máme občas všichni), ale nevhodné či neslušné komentáře od ostatních, kterým jsou reakce dítěte nepříjemné. Proto by mohlo být užitečné naučit se pro takové příležitosti pár vět. Například – Děkujeme Vám za Vaši vstřícnost, ale potřebuje nějaký čas, než si zvykne na nové lidi. Jsem si jistý, že až se víc poznáte, bude v pohodě.

Snažte se vyhnout nálepkování, tzn označování dítěte jako „plaché“, protože to slovo má, bohužel, v naší společnosti spíše negativní význam.

Jedna fráze mi obzvláště pomáhala, když byl můj tichý syn neustále dotazován. Bylo to „ Ještě se učí“; například „ Ještě se učí být v pohodě s novými lidmi.“ Ještě se učí hrát si s novými kamarády.“ Nebo „Ještě se učí půjčovat hračky.“ Tento styl sdělení je pro ostatní zprávou – stejně jako pro vaše dítě – stále roste a učí se a proto je označení stydlivý nereálné a nepomáhající. Pak změňte téma. Zaměřte se v takových situacích více na potřeby vašeho dítěte než na dospělého, který dělá nepěkné poznámky. Dlužíme to našemu dítěti více než kdo jiný! Mít podporu rodičů je důležité pro emocionální zdraví každého dítěte.

V ideálním případě můžeme podpořit naše dítě a to tak, že se postavíme proti zraňování jeho citů. Jeden praktický způsob, jak odradit lidi od vnucování se vašemu dítěti, je držet ho blízko sebe. U většiny dospělých je méně pravděpodobné, že vniknou do vašeho osobního prostoru, než prostoru vašeho dítěte, i když si ho zaslouží stejně jako vy. V takových situacích dávají batolata přednost držení v náručí nebo nesení, což i nám samotným mnohé ulehčí.

Bohužel, v naší společnosti má mnoho dospělých k dětem nedůvěru, mají z nich obavy a nebo nemají děti skutečně rádi. A někteří z nich dokonce s dětmi profesně pracují. Nesnaží se pochopit příčiny chování dítěte nebo nereagují na jejich potřeby. Zaměřují se pouze na samotné chování a vyvozují z něho nesprávné závěry – z velké části proto, že dítě dobře neznají a nebo neví, jak jinak reagovat. Pokud si stále nerozumíte s konkrétní osobou, může pomoci technika „ rozbitého přehrávače“ . Prostě opakujte dokola vyřčenou větu a to by mělo její chování nakonec zastavit. V případě, že to není efektivní, podělte se o své pocity a projevte empatii – Jsem rád, že chceš mluvit s mým dítětem, ale když máš takové poznámky, je nám to oběma nepříjemné. Třeba bych mohl navrhnout nějaké možnosti jak vás dát dohromady?

Možná budete uvažovat také o domácí výuce vašeho dítěte. Plachost je ve školním prostředí častá a může také zahrnovat škádlení, šikanu, negativní srovnávání, soutěživost a nebo dokonce naprosté odmítnutí kolektivem. Není pak překvapením, že výzkumy ukazují, že děti učené doma jsou  o několik let napřed před svými vrstevníky jak v učení, tak v sociální oblasti. Jednou z největších výhod domácího učení je možnost komunikovat s lidmi všech věkových  kategorií.

Sice neexistuje žádný způsob, jak přimět dítě, aby bylo vstřícnější ve společenských situacích – to spíše přinutíte rozkvést růži , ale je možné udělat věci, které vaše dítě uklidní. Když jste s ním sami, můžete s ním hovořit o nedávném setkání, které bylo pro něj náročné, pojmenujte jeho pocity a nabídněte svou podporu: „ Pamatuju si, jak pro tebe bylo těžké seznámit se s novými lidmi. Když je ale potkáš příště, už pro tebe nebudou tak noví a mohlo by to pro tebe být o něco snazší.“ Pokud byla nějaká situace obzvlášť stresující, může pomoci zkusit hru s panenkou nebo nějakou výtvarnou činnost, která by pomohla vyjádřit pocity dítěte ohledně toho, co se stalo. Když dáváte neustále najevo, že své dítě milujete a přijímáte bezpodmínečně, bude se pak samo svobodně rozvíjet ve všech oblastech svým nejlepším tempem.

 

 

 

Autor: Jan Hunt, www.naturalchild.org

 



©2018, SLEPIČÁRNA