Tím, že budete vhodně reagovat na potřeby svého miminka, můžete budovat základy důvěry a porozumění.  Kojenci sdělují své potřeby mnoha způsoby - pohyby těla, výrazu obličeje, pláčem...Naučí se vám věřit, pokud na ně reagujete citlivě. Budování silného vztahu mezi matkou a dítětem zahrnuje nejen důsledné reagování na jeho fyzické potřeby, ale také na trávení příjemného času s ním, čímž se uspokojí i jeho emocionální potřeby.
Existuje mnoho sociálních problémů, které mohou rodičům komplikovat snahu rozvíjet vstřícný vztah s miminkem. Např. se mohou setkat s mýty o tom, že dítě kazí, nebo dostávat nevyžádané rady od svých rodičů, přátel nebo z médií. Rodič se tak může dostat do situace, kdy se rozhoduje mezi vědou, fakty o normálním vývoji a vlastní intuicí, což je velmi stresující. 
V průběhu normálního vývoje dítěte formuje jeho osobnost člověk, se kterým tráví nejvíce času a který o něj pečuje - většinou je to matka nebo otec. Častý kontakt a interakce s dítětem podporují těsnou vazbu mezi ním a rodičem. Prvních šest měsíců nedělá dětem problém ani kontakt s ostatními lidmi. Okolo 8. až 9. měsíce mnoho dětí náhle začne projevovat strach a úzkost, že bude odděleno od matky. Je to normální fáze vývoje.

Miminka a děti vyžadují empatii vůči svým pocitům. Díky tomu se naučí cítit bezpečně. Intenzivní obavy z odloučení samy odeznívají, jak dítě dozrává. Toto období může trvat o něco déle u citlivějších dětí a u dětí, o které se stará jiný dospělý než rodič. Sledujte signály dítěte, když nechce přijmout neznámou osobu, a nechtějte po nich, aby svůj strach násilně překonávaly, pokud na to nejsou samy připraveny.

Potřeby a přínosy citlivého reagování

• Mozek miminka je při narození nezralý a  miminka nejsou schopna se sama uklidnit.
• Prostřednictvím důsledných a opakovaných reakcí dospělého se miminko učí samo ztišit.
• Některá miminka i některé děti jsou více citlivé na okolní prostředí a stimulace.
• Pochopte přirozené životní rytmy svého dítěte a zkuste plánovat čas podle nich
• Je naprosto normální, že děti vyžadují stálý fyzický kontakt.
• Vysoké hladiny stresu, které způsobuje např. dlouhodobý pláč, vyvolávají nevyvážené chemické reakce v mozku a mohou se projevit fyzickými a emocionálními problémy v dospělosti.
• Symptomy vyhoření a neschopnost vyrovnat se s potřebami dítěte jsou signály pro  vyhledání odborné pomoci.

 Jak reagovat na záchvaty vzteku a silných emocí

• Záchvaty vzteku představují skutečné emoce a jako takové by měly být brány vážně.
• Některé emoce jsou pro malé dítě příliš silné a to je nedokáže samo zvládnout nějakým přijatelným společenským způsobem.
• Mateřská role během takového záchvatu není rozčílit se a nebo se ho snažit potrestat.
• Ujistěte dítě, že jeho pocity chápete a že i egativní emoce jsou přirozené.
• Nadále pěstujte úzké spojení tím, že jeho emoce budete respektovat.
• Snažte se zjistit příčinu takového chování.
• Podporujte dítě při jeho samostatném objevování světa, dejte mu najevo,že jste mu nablízku,aby mělo pocit bezpečí a jistoty.

Ukažte dítěti svůj zájem o něj a s radostí se zapojte do jeho her.

Zdroj: Attachment parenting international, Our Babies, our selves, Wikipedia